MARTINA KOUCKÁ

  • Nabízené kurzy
  • O mně
  • Kontakt
  • Fotogalerie
  • Blog
Menu
  • Nabízené kurzy
  • O mně
  • Kontakt
  • Fotogalerie
  • Blog
Kalendář kurzů

Nejbližší termíny

Zde najdete nejbližší naplánované kurzy

Únor
  • 11.2. Sobětuchy u Chrudimi, balerínky, 2600,-
  • 25.2. Pardubice, balerínky, 2600,-
Duben
  • 22.4. Vrdy (Čáslav), sandálky, 1900,-

Pro rezervaci je nutné napsat na email.

Napsat rezervační email

Můžete využít i kontaktní formulář:

botyrucne

Vyrobte si vlastní boty ❤❤

Martina Koucká - kurzy
"To víš, ty panny jsou takový, nooo, výbušný "To víš, ty panny jsou takový, nooo, výbušný."
"Jak to jako myslíš?"
"No to je pořád samá pohoda, klídeček, všechno růžový a najednou lítaj židle z vokna!"
🤣🤣🙈🙈🤣🤣
Hádejte, kdo je u nás panna? 😇 
Mám takovej pocit, že jí to studium zvěrokruhu budu asi muset trochu zkrouhnout 🤭🙈 (A jestli jsem to napsala blbě, tak se fakt omlouvám, tohle nejsem schopná si zapamatovat 😇)

Jinak jsem právě za zvuků Nightswimming dokončila další boty ❤️ Ještě je čeká nějaká drobná estetika, ale zítra dopo půjdou pod foťák a jestli pánbůh dá, tak možná i k volbám 🤭 Teda ve smyslu jestli se Medúzka uvolí obout si je na své urozené nožky, ne snad ve smyslu mýho váhání ohledně urny 🤭🤣 Tak snad se vám budou líbit, zatím tu máte jen drobnej detailek 😉
Jo a událostech jsou nějaký kurzy, si myslím 🤭

#martinakoucka #botyrucne
Sneak peek 😍🥰 Teda původně jsem chtěla n Sneak peek 😍🥰

Teda původně jsem chtěla napsat "nakukávačka", ale protože na čétéčku furt dávají upoutávku na seriál Kukačky, mám teď k tomuhle slovu trochu averzi 🤣 Takže to máte v angličtině 🤭
Ale to nic nemění na tom, že to je, co to je. Kus boty 🤭🤣 A s radostí oznamuju, že já se do nich vejdu, takže kdyby je snad Medúzka odmítla, nechám si je sama. A basta 🤭🤣

#martinakoucka #botyrucne #softshellky #barefootboty #barefoot
Sneak peek 😍🥰 Teda původně jsem chtěla n Sneak peek 😍🥰

Teda původně jsem chtěla napsat "nakukávačka", ale protože na čétéčku furt dávají upoutávku na seriál Kukačky, mám teď k tomuhle slovu trochu averzi 🤣 Takže to máte v angličtině 🤭
Ale to nic nemění na tom, že to je, co to je. Kus boty 🤭🤣 A s radostí oznamuju, že já se do nich vejdu, takže kdyby je snad Medúzka odmítla, nechám si je sama. A basta 🤭🤣

#martinakoucka #botyrucne #softshellky #barefootboty #barefoot
Dvakrát měř 🤭 A pak to radši změř ještě Dvakrát měř 🤭 A pak to radši změř ještě jednou 🤣
Pak si sedni, dej si kafíčko a ještě jednou to pořádně promysli. Pak si to zkontroluj. A pak to blbě střihni 🙈🤣 A když to náhodou střihneš dobře, tak to alespoň blbě ušij 🤭
Fakt nevím, jestli včera byly nějaký skvrny na slunci, nebo snad byl Uran v Plutu a křížil se se Lvem v ascendentu Raka, ale mně to teda včera fakt ukrutně nešlo 🤭🙈
Už vcelku zvládám si ohlídat levou a pravou, ale zjevně se ukázalo, že to platí jen u těch jednodušších dílů 🤭 jakmile je to díl složenej ze dvou kousíčků a ještě ho musím převrátit, páč je to podšívka a né líc, tak jsem v pasti jak psík mývalovitý u nás na chalupě 🙈 Přísahám bohu, že jsem musela vypnout rádio, abych měla absolutní ticho na promýšlení týhle zapeklitý situace 🤭 Pak jsem si k tomu dokonce nakreslila nějakej diagram. No a pak jsem to stejně podělala 🙈 A pak znova. A ještě jednou. A pak zas, ale při jiným kroku. Pak jsem si našpendlila díl obráceně. Pak jsem si všila pásek obráceně 🙈 Jako fakt jedna velká katastrofa 🤭
Naštěstí mě to nezlomilo a pokračuju zdárně dál 😉
Už se na ně těšíte? Já totiž jo 🤭 A jestli Medúze nesednou, tak pevně doufám, že sednou mně 🤭 A jestli nesednou ani mně, tak je možná vzteky rozkoušu🤭
Doufám, že vaše včerejší výkony byly lepší, než ty moje, protože kdyby všichni pracovali s takovou chybovostí jako já, tak bych se bála vystrčit nos ze dveří 🙈🤣
Doufám, že dneska mi to půjde jak po másle 🤭

#martinakoucka #botyrucne #softky #softshellky #softshell #barefoot #bfboty #barefootboty
Když tě kousne strach… V našem věku už se n Když tě kousne strach...
V našem věku už se nejspíš nebojíme bubáka pod postelí, strašidla ve skříni a nebo nějaký ohavnosti v komoře, že jo? 🤭
Místo toho se tyhle prostý a čistý dětský strachy přetavily ve strachy jiný. A dost často pekelně ukrytý 🤭🤣 Dneska vám napíšu o jednom svým 😇🙈
Je ve mně nejspíš tak nějak od puberty, od tý doby, co zmizel bubák ze skříně, ale až teď se mi snad povedlo vytáhnout ho na světlo, kouknout mu do očí a dát si s ním panáka 🤭 A nebylo to teda jen tak 🙈
Víte, že šiju boty. A šiju je fakt ráda, baví mě to. Proto jsem vůbec nedokázala pochopit, proč u těhlech konkrétních bot tak strašně prokrastinuju 🙄 Jako fakt. Úkony, který bych měla mít na hodinku, mi trvaly tři. A ještě jsem je zvládla o týden odložit. Ty boty ležely na stole, kde jsem okolo nich denodenně chodila, jako taková neustálá připomínka toho, jak neschopná jsem 🙈 
Tolikrát jsem si vynadala. Tolikrát jsem si je napsala na seznam toho, co je potřeba dokončit. Tolikrát jsem se zařekla, že "už dneska!". Všechno marný 🙄 Až už jsem je vlastně skoro začala nenávidět. Každej den se dívat na to, jak mi to nejde, to je zoufalství. Můj pocit neschopnosti se zvětšoval přímo geometrickou řadou. Vlastně jsem sama sebe vemluvila do toho, že na to nemám, že boty šít neumím a nikdy to umět nebudu.
Přijde vám to jako naprostá hovadina od člověka, co šije boty? 🤭 Nojo, ale psychika je mocná čarodějka 🙈
Takže jsem prešlapovala na místě. S touhou šít další a další boty, který už se mi tlačí v hlavě, ale s totální neschopností dokončit tyhle konkrétní. Pořád jsem hledala výmluvy, co všechno ještě musím udělat, abych k nim nemusela sednout. A bylo mi jasný, že takhle to dál nepůjde 🤭
Tak jsem se jednoho krásnýho dne zastavila, že se nad tím zkusím zamyslet. Hrabala jsem se v hlavě, v myšlenkách, v sobě. Rozebrala jsem se na kousíčky a pak zase poskládala 😇 A z těch kousíčků, co se do mě už zpátky nevešly, mi vznikla taková skládačka, ze který vyplynulo, že za mojí neschopností stojí strach. Docela obyčejnej a prostej strach.
Bože, jak já se bála! Že něco špatně ušiju. Že to pokazím tady. A nebo támhle. Při tomhle kroku. Nebo při tom dalším. Že je těsně před finále ušpiním.
Tentokrát žádná divočina což? 🤭 Nojo, tak Tentokrát žádná divočina což? 🤭
Nojo, tak ne každej má boty na to, aby přitahoval pohledy, že jo 😇 Někdo je má prostě jen na chození 🤭
A zrovna tyhle jsou pro někoho kdo objevil kouzlo barefootovejch bot a zjistil, že jeho nohy už se nechtěj smířit s tím, že při chůzi po lese se budou mačkat v nějakech tuhejch pohorkách. Takovejch těch za osm litrů, znáte je 🤭 Jako nic proti nim a nic proti jejich ceně. Můj muž (a snad všichni jeho kamarádi) je vlastníkem jednoho kousku týhle obuvi. A řeknu vám, ty boty by nejspíš přežili i jaderej výbuch 🤣 Bůhví, kolik let on je vlastně má a teprve letos se rozpadly 🤭 Takže při poměru cena/výkon je to s nima vlastně dost dobrý. Horší je to při poměru cena/pohodlí pro nohy 🤭
Ale zpátky. Tak ten kamarád, skuhrajíc v pohorkách na závodech, koukal na moje praštěný softshelky 🤭 A jestli prý mi v nich není zima? Nejsem lhář, tak jsem mu řekla, že když se hodinu stojí na místě, tak mi v nich zima je jak prase (bylo na nule, tfuj! A stáli jsme fakt víc než hodinu na rozstřelišti před závodem, tfuj!).
A je mi v nich zima, když chodím? Ne, to se mi nějakým zázrakem nohy zahřejou, nebo nevím, co se tam stane, ale to mi zima fakt není.
A nepromoknou? Slíbila jsem, že podám raport po závodě a mohla jsem si připsat bod k dobru - nepromokly, holky moje. A to jsem je dokonce ani neimpregnovala 🤭🤣 Protože jsem to nějak nestihla. 
A jsou pohodlný, jo? Jsou, jako prase. Je to jako jít ve vylepšenejch ponožkách. Nebo jako zalízt si do pelíšku ❤️
A to se dá jako ušít na jakoukoliv nohu, jo? No, dá, no.
A ušiješ mi je? Eeeeeeeee, no, tak já ti nevím, já tady nemám metr, to bych si tě musela oměřit sama, to jinak nejde, já mám teď dost práce, víš a ty Vánoce se blížej, nooo... No doprčic, tak jo 🤭🤣
Aneb tolik k tomu, jak umím pěkně říkat ne 🤭🙈
A tak jsme se pak potkali, oměřili, vybrali decentní barvy, rozhodli o reflexu na patě (protože takovej ten pásek na ruku si člověk zapomene pětkrát do tejdne a je fakt dobrý, když na sobě prostě alespoň nějakej pidi reflex máte) a pak už jen zbývalo, abych se donutila 🤣
Trvalo to, trvalo, ale jsou na světě ❤️
To máte tak, když vás kámoška poprosí, abyst To máte tak, když vás kámoška poprosí, abyste jí na video natočila, jak se na kůži dělá "to dřevo" 🤭🤣 Tak vy se s tím patláte, moc vám to nejde, ruce se klepou, jedno oko na kůži, druhý na kameře, aby tam vůbec něco bylo vidět, no děs běs 🤣 Pak jí to pošlete, ona vás pěkně pochválí, zasedne ke stolu a vyfikne tohle 😳😳😍😍
A já se ptám? Mělo to vůbec smysl? 🤣🤣🙈 Mělo? 🤭
Předem upozorňuju, že tohle vás na kurzu fakt nenaučím 🤭 Obzvlášť ne na tom jednodenním, kde prostě není na podobný hraní prostor. A nejspíš vás to nenaučím ani na tom dvoudenním, kde by sice prostor možná mohl být, ale tohle se podle mě snad ani naučit nedá. To zkrátka člověk musí mít v sobě 🤭
Zato vás ale naučím, jak si prostě ušít boty ❤️ Třeba už tuhle sobotu nedaleko Čáslavi ❤️ Ještě tam máme volný místečko takže kdo chce mít na jaro ve skříni nový balerínky, šitý vlastní rukou nechť se hlásí 😉

#martinakoucka #botyrucne #kurzysitibot #caslav
Víte, co mám na těch chytrejch telefonech fakt Víte, co mám na těch chytrejch telefonech fakt ráda? Fotky ❤️
Teda ono se to netýká vlastně chytrejch telefonů, ale spíš úložišť, kde tyhle svoje poklady shromažďujte. No a pokud je máte někde virtuálně a ne doma v krabici od bot, tak většina těhlech služeb vám denně připomíná, jak užitečný a skvělý jsou, právě třeba tím, že vám nabízí fotky, který jste udělali před rokem, dvěma, pěti... A to je fakt hezoučký a roztomilý, protože, buďme upřímní, kdo z nás otevírá fotoalbum (pokud ještě vůbec nějaký má) jindy, než když přijede tetička Gréta na návštěvu a vaši potomci se v hrůze rozprchli, takže je musíte ukázat alespoň na papíře, abyste se vyhnuli podezření, že už jste je dávno zakopali na zahradě? 🤭 No a tyhle digitální vychytávky vám během oběda, snídaně, pauzičky na kafe připomenou, co krásnýho jste zažili, dělali, viděli, tvořili - paráda 👍
Mimochodem, taky vám přijde, že to dělaj ve chvíli, kdy je telefon chvíli v klidu a už jste ho nějakou dobu neměli v ruce? 🤭 Ale toho si nevšímejte, já totiž zrovna dočetla detektivku, jejíž podstatou bylo totální digitální šmírování, včetně krádeže identity, takže teď bych nejradši ze svýho telefonu vyrvala baterku, i když baterky už asi pět let nejsou vyndávací, že jo. Proč asi 🤭
Zkusím se teď odprostit od paranoie a zpátky k meritu věci 🙈
Tyhle boty vznikly před dvěma lety a mám takovej pocit, že jste je nikdy neviděli. Pročpak? Protože tehdy bylo setsakra nebezpečně, pamatujete? Nesmělo se potkávat, cestovat, pracovat... Smělo se sedět doma na zadku a ideálně oznamovat pachatele přečinů. A se psem pěkně jen 500 metrů od baráku! Že vám to teď už přijde k smíchu? Nojo, lidská paměť umí bejt milosrdná...
Ale i tehdy se našli lidi, který byli odvážný a i přes všechny zákazy jsme uspořádali kurz. A tyhle boty tam vznikly. Krásný. Že jo?
Ale ono to není jen o botách. O těch je to vlastně málokdy... Je to hlavně o lidech. Prostě, jak to říct, je to teď nějaký divoký, do toho se nám blíží nějaký ty prezidentský volby, tak jsem jen chtěla... No, zkrátka - nenechte si vzít svojí normálnost, ju? Protože vaše normálnost může bejt to, co drží ostatní při životě, ať už obrazně, nebo doslova 😉
Tak jak se máte drahoušové, v tom našem novým Tak jak se máte drahoušové, v tom našem novým roce? 🤭 A jakpak jste strávili Silvestra, toho kluka jednoho ušatýho? 🤭
Předpokládám, že část z vás divokou pařbou, neb jsou to ti, co ještě nemají drobotinu 🤭 Část se půlnoci ani nedočkala, protože s malejma dětma je lepší si urvat pár hodin spánku, než čekat na odpočítávání 🙈 Část z vás se už možná opatrně vrací k jedné sklence šampaňskýho, protože děti už v klidu spí. No a část už paří zas jak za mlada, protože kruh se vždycky uzavírá, že jo 🤭🤣 No a ta poslední část, kam už několik let patřím i já, ta tráví půlnoc osaměle sedíc v pokoji, na plný pecky vyřvávajíc "Hey Little Blossom", aby se pokusila přesvědčit svýho neurotickýho psa, že se vlastně vůbec nic neděje a nikdo neusiluje o jeho prašivej život 🤭 Což už se mi šest let nedaří,ale dobraly jsme se společně jakýhosi konsensu, kdy se pes klepe pod postelí, ale už se nepokouší projít zavřeným oknem, uhryznout si ze zoufalství nohu, nebo se demonstrativně uškrtit na obojku, aby svým pronásledovatelům, za který ohňostroj považuje, usnadnil práci 🙄 
Jako já tady nechci nijak moralizovat o ohňostrojích, jo, ale jestli to podobně prožívá veškerá divoce žijící zvěř, tak se teda dost divím, že se jim v následujícím roce povede splodit novou generaci. Že prostě nezůstanou zalezlí někde za dubem, zoufale jektajíc zubama. Nebo zobákama. Chudáci malí. Fakt. Měla bych pro ně naprostý pochopení.
Nebudu to dneska prodlužovat, ono víte, psaní je trochu jako sport, jakmile z toho vypadnu, svaly mi ochabnou a musím se zas rozjíždět pomalu, nepřepálit to, abych se úplně nezdecimovala 🤭 A sic jsem měla v plánu vám pravidelně z vánoční chalupy psát, nakonec jsem někam zahodila telefon a dala jsem si naprostou offline pauzu. Jo, přesně tuhle, o který vždycky když čtu u ezoekoholek, tak si klepu na čelo a říkám si "nad kým se tu vytahuješ, kočko?" 🤣🙈 A stejně jako všechno, tak i takhle pauza má svoje pro a proti, že jo. Protože všechno má, víme? Takže mi odpustíme, že můj první příspěvek roku je takovej kostrbatej, nemastnej neslanej a celkově, hmmm, nijakej 🤭 Však já se zase brzy rozjedu 😉
Jo a do toho novýho roku, co jsem to jen chtěla? 🤔🤭
Vy víte, že nejsem žádnej pořádnej marketér Vy víte, že nejsem žádnej pořádnej marketér, páč kdybych byla, měla bych samo vánoční příspěvek pěkně připravenej, naplánovanej a zveřejnila bych do dvacatýho třetího, ne den po Vánocích, že jo 🤭
Ale já jsem holt já, věčně chaotická, mírně ve skluzu 😇 Takže já až dneska mno.
Přeju vám co nejvíc klidu, protože to je to, co si sami umíte zařídit. Vypustit ty zbytečnosti, soustředit se jen na to důležitý a bejt prostě v klidu. 
A nebejt jako Martina, která peče linecký s teplotou 38,5 a říká si u toho: "Jen ještě tenhle plech, pak si odpočinu. Jen ještě vyluxuju. Jen ještě vytřu a pak už si fakt půjdu lehnout. Jen ještě uklidím tuhle skříňku. Ještě vyprat. Vyžehlit ubrus. Vyluxovat gauč..." 
Víte, to jsou všechno prkotiny, ale člověk musí sebrat sílu, aby se na ně zvládnul vyprdnout. Aby ze sebe setřásl to přesvědčení, že na těhlech věcech záleží. Nezáleží. Fakt ne.
Takže hodně klidu vám přeju, občas kvůli němu musíte přeprat samy sebe, ale on vám pak zas dá nahlídnout těch fakt podstatnejch věcí, kam se prach na skříňce a drobky na zemi fakt neřadí 🤭
Krásný Vánočky a spoustu klidu ❤️

#martinakoucka #botyrucne
Podívat se na další Sledovat na Istagramu

Kontakt

V případě jakýchkoliv dotazů mě neváhejte kontaktovat

Envelope Facebook-f Pinterest Instagram