A je to venku!

No, to si vymýšlím, tak úplně venku to ještě není, ale rozhodně je to na nejlepší cestě. Úzká rodina i přátelé už to všichni ví, takže je načase vyklopit to i tady a oznámit, že někdy za teplých letních dnů se řady naší domácnosti rozšíří o dalšího velmi očekávaného člena. Jupijou!
Jako v minulém těhotenství, tak i tentokrát netrpím ničím. Naprosto ničím. Těhotenství si užívám maximálně, někdy dokonce tak moc, až z toho usnu na gauči, nechajíc starší robě hopsat mi po hlavě. V noci pak samozřejmě nespím, vrtím se na posteli a rovnám malé dětské nožičky pod peřinu. A přemýšlím. Ale to už je téma silnějšího kalibru.
Bagetka už se v břiše příjemně vrtí a dává o sobě pravdielně vědět a tak mě často potkáte jak se zasněným výrazem lovím cosi pod svetrem a usmívám se jak při sníženém IQ. Matylda se moc těší, často si s Bagetkou povídá a hladí jí přes pupík. Jestli to takové bude i v reálu, nejspíš jí samou láskou umačká. No, iluze si nedělám.
V prvním těhotenství jsem si často dělala srandu, že bych klidně mohla být těhotná za peníze, když to tak dobře snáším. Kdepak, já bych mohla být těhotná zadarmo! Strašně mě to baví a představa, že těhotenství tu pro mě bude třebas už jen párkrát, je pro mě, chm, bolavá? Myslím, že i páté těhotenství bych si užívala úplně stejně, jako první dvě. Prostě paráda.
A tak vás prosím, mějte se mnou pochopení, když se vaše zásilka o den opozdí. Pravděpodobně jsem vytuhla půlkou těla na gauči, v ruce metr, tužku za uchem a přikrytá kusem Termolínu. Ale zítra, zítra tu vaší zásilku vážně zabalím!

Díky